Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dialog s „nevěřícím psem“. Část 2 - Dín

26. 11. 2016 12:00:49
Poté co jsem v první části vysvětlil etymologický význam slova “káfir” v arabském jazyce a v jeho koránském kontextu, je třeba vysvětlit další klíčová slova, která se často objevují v mediích či v diskuzích a vedou k nepochopením.

Berme třeba tvrzení jako: Islám je náboženství (nebo dokonce ideologie). Jaký má význam seskupení těchto dvou slov z arabského hlediska? Žádný.

Jinak řečeno, v jedné větě máme dvě klíčová slova, první představuje nepřeložený přepis do češtiny (islám) a druhé je neexistujícím slovem v koránské terminologii (náboženství).

Začneme se slovem náboženství a jeho etymologií.

Arabské slovo pro náboženství je "Dín", derivováno z trilaterálního kořene déne: jedínu, dajnen, we dínen.

V arabštině má toto slovo několik významů:

  1. Všechno co má určitou lhůtu,[1] anebo zapůjčit někomu něco do určité lhůty, anebo být zadlužen a mít vůči někomu závazek[2].

V Koránu jsou četné zmínky o tom, že člověk ve skutečnosti nic nevlastní a žije jen v iluzi vlastnictví. Jinak řečeno, všechno mu bylo půjčeno do určité lhůty, i jeho vlastní život. “On je ten, jenž z hlíny vás stvořil a pak stanovil lhůtu (života vašeho) - a lhůta u Něho je pevně stanovena - a přece o tom pochybujete“. (Korán 6:2).

„On odpustí vám vaše hříchy a dá vám odklad až do lhůty určené. Však až lhůta Stvořitelova přijde, odložena nebude, kéž byste to věděli!" (Korán 71:4).

Nejen život člověka, ale všechno, co je stvořeno, má určenou lhůtu, k níž směřuje. „A podmanil si slunce a měsíc, obě (tělesa běhají (jažrí) ve svých stanovených kurzech) směřují ke lhůtě stanovené“ (Korán 31:29).

Jakmile člověk začne používat všechno, co existuje na této planetě a mimo ní, od surovin k vlastnímu tělu, vzniká závazek a dluh za použití i za zneužití a jednou za to musí zodpovídat. A tím postupujeme k druhému významu slova Dín jako:

2. Den zúčtování a odměny

V arabštině se říká „kamé tedínu tudén“, čili budeš odměněn a souzen podle toho, jak ses choval. „A přiblíží se k sobě navzájem a bude se vyptávat jeden druhého... Až zemřeme a staneme se prachem a kostmi, (inné lamedínůn) před soud budeme postaveni a zodpovídat za své činy budeme? (Korán 37: 50-53). Proto Stvořitel bude v tom Dni Méliki jaum ad-dín či „Vládce dne soudného!“ (Korán 1:4).

Zajímavé také je, že slovo „město“ je v arabštině medína a znamená opevněné území, ve kterém mají lidé závazky vůči sobě i vůči panovníkovi[3], kterého by měli poslouchat a následovat[4]. Dávní básnící říkávali, město se nazývá městem (medínou), protože je postavené na poslušnosti k autoritám (Mohamed říkával, že poslušnost je nezbytná, pokud nejednají protiprávně).[5]

3. Další význam slova “Dín” je komunita či obec, která následuje určitou cestu, tradice a zvyklosti. Zvyklost se časem mění v přesvědčení.[6]

„Vy máte svou cestu (zvyklost, přesvědčení), (lekom dínukom) a já mám svou.“ (Korán 109:6)

Zvyklost a tradice většinou nepodléhají rozumu a kritice. Člověk se v nich prostě narodí a těžko je dává v potaz. Jakýkoliv zásah do zvyklostí jiných nevyhnutelně vyvolává ostrou reakci ze strany jejich vyznavačů či stoupenců. Zvyklosti, tradice a přesvědčení můžou a nemusí být správné a bývají zděděné z jedné generace na druhou. A proto jsou těžko změnitelné či reformovatelné.

A když je jim řečeno: "Následujte to, co Stvořitel seslal!", odpovídají: "Nikoliv, my budeme následovat zvyklosti, jež u otců svých jsme nalezli." Avšak což když otcové jejich ničemu nerozuměli a nebyli správnou cestou vedeni? (Korán 2:171)

Korán víc než jednou kritizuje cestu (sebíl - jiné slovo označující cestu v ar.) založenou na slepém následování zvyklostí, nepodložených názorů druhých, domněnek, ba i vlastního ega.

Uposlechneš-li většinu těch, kdož na zemi žijí, pak tě svedou z cesty (sebíl) Stvořitelovy, vždyť oni následují jen domněnky své a pouze předpokládají. (Korán 6: 116)

Podle Koránu, cesta a přesvědčení, které má člověk následovat, musí být založené na poznání a neustálém pozorování a badání. Kdo ví, už nepotřebuje věřit a nemá žádnou potřebu ani přesvědčit či se nechat přesvědčit. Znamení a důkazy jsou sami o sobě dostačující k dosažení závěrů a cíle, což je povinností každého člověka a nikdo místo něj tu cestu neudělá.

„Každá duše je ručitelkou toho, co si sama vysloužila“. (Korán 74:38).

Taková byla cesta dávných poslů a proroků.

„I odpověděl Stvořitel (Mojžíšovi a Áronovi): "Vyslyšena je prosba vaše; kráčejte oba stezkou přímou a nenásledujte cestu těch, kdož nic nevědí!" (Korán 10: 89)

„Nikoliv! Toto jsou znamení jasná v hrudích těch, kterým se vědění dostalo, a jen nespravedliví znamení Naše odmítají.“ (Korán 29:49)

„Nechť člověk pohlédne na svou potravu a přemýšlí...“ (Korán 80:24) „Nechť člověk pohlédne a přemýšlí, z čeho byl stvořen?“ (Korán 86:5) „Řekni: "Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?" Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.“ (Korán 39:9)

Jedině taková cesta, založená na poznání, pozorovaní a pátraní je nazývána Koránem Dín, a k jejímu zdůraznění ad-Dín al-qayyim čili cesta přímá, daleko od odchýlení, slepého následovaní, domněnek a dohadů.

„Setrvej na své cestě (cesta Abrahamova) jako haníf [7] (upřímně a bez odchýlení se od pravdy), toto je přirozený stav (vírá ar.fitra[8]), v němž lidstvo bylo stvořeno (aby hledalo znamení vedoucí k jistotě). Tento přirozený stav změnit nelze. Toto je ta cesta (víra) přímá (ad-Dín al-qayyim), však většina lidí to neví.“ (Korán 30:30) [9]

Když se člověk podívá na tragický stav většiny dnešní islámské společnosti, rozšířenou negramotnost, zaostalost skoro ve všech oblastech, nestačí se divit a táže se, jestli vůbec muslimové chápou význam těch slov, ve které tvrdí, že věří s vědomím, že je jich v Koránu, textu starém více než 1500 let, víc než 50 tisíc...

Abych to shrnul, Dín znamená závazek mezi člověkem a jeho Tvůrcem, že bude zodpovědně a moudře používat věci, které mu svěřil včetně svého vlastního života. K dosažení tohoto cíle má sledovat cestu pozorování a poznání a ne dohady a domněnky.

A jak se píše v tramvajích a ve vlacích: Zneužití se trestá.

Jinak řečeno: Půjdete-li do Lidlu s přesvědčením, že se jen tak zboží objevilo na regálech, že si jen tak můžete cokoliv vzít a konzumovat, a že jen tak bez zaplacení odejdete... Tak dámy a pánové hodně štěstí u pokladny. :-)

PS: Příští díl bude o etymologickém významu slova "islám".

[1] Výkladový slovník al-Qámůs al-Muhít

[2]Výkladový slovník as-Siháh fil-Logah

[3] Výkladový slovník Lisán al-Arab

[4] Výkladový slovník Maqáís al-Logah

[5] „Lé táa ́te libašar fí ma ́sijatil-léh, innemé at-táa ́tu fil-ma ́rúf.“ Podle vyprávění Alího (Bukhárí– Muslim-Ahmad) výrok v přeneseném významu znamená: “Poslušnost nepřísluší ke druhému člověku, pokud páchá nespravedlnosti, poslušnost má být jen v tom, co je správné a vhodné“.

[6] Tántáwi, al-Wasít fi Tafsír al-Qurán

[7] Haníf znamená ten, který následuje přímočarou cestu bez odchýlení. Byla to skupina žijící v Arábii, která následovala Abrahamovo učení, praktikovala obřízku, pouť do Mekky a neuctívala modly, a to se dělo dávno před příchodem islámu. Sloveso „hnf“ znamená odklonění od nepravdy a domněnky k hledání pravdy, opak toho je „nžf“.

[8] Fitra: jeden z významu slovesa „ftr“ je stvořit anebo něco začínat. Abu el-Hajthem vysvětlil, že Fitra je přirozený stav dítěte v břiše své matky. Čistý a přirozený stav duše bez vnějších vlivů po narození. Po narození rodiče předávají svým dětem různé zvyklosti, které jdou proti jejich přirozenému stavu, ve kterém byly stvořeny. Po pubertě dítě musí jít vlastní cestou, aby znovu získalo svůj přirozený stav. Lisán al-Arab.

Jinak řečeno, Stvořitel do lidské duše vnuknul schopnost rozeznat, co je správné a co není, a to bez potřeby proroků a poslů. „A při duši a při tom, kdo jí dal její proporce a vdechl jí schopnost rozeznat nemravnosti od bohabojnosti“ (nebo co je správné od nesprávného). (Korán 91:7-8). Tím se pak mise poslů vymezuje spíše na připomínání a ukázaní cesty, jak se vrátit k tomu přirozenému stavu.

[9] Koránský verš přeložen podle etymologického a alegorického výkladu Tantawího al-Wasít fi Tafsír al-Qurán. Hrbkův překlad tohoto verše je příliš doslovný, že je těžké chápat jeho vyznám. Bohužel je to stálý jev v českém překladu Koránu. Hrbek přeložil vyše zmínění verš následně: „Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil. Stvoření Boží pak změnit nelze - a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví. (Korán 30:30)

Autor: Hatem Berrezouga | sobota 26.11.2016 12:00 | karma článku: 26.19 | přečteno: 1923x

Další články blogera

Hatem Berrezouga

Válka symbolů: Lidl, kříž a půlměsíc. Část 1.

Za umazání křížů z řecký produktů Lidlu a za vyškrtnutí vepřového masa z jídelníčku podle mnohých, ať jsou obyčejní smrtelníci či duchovní, může islám!

17.9.2017 v 15:18 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 1022 |

Hatem Berrezouga

Vojna a Mír v Koránu - Zabíjejte je všude, kde je dostihnete. Část 1.

„Zabíjejte je všude, kde je dostihnete.“ Koránský verš, který mi donekonečna opakují pod mými blogy, abych si přiznal, že „Korán není slovo Boží“, a že „ospravedlňuje teroristické útoky a zabíjení nevěřících“

20.8.2017 v 23:33 | Karma článku: 26.42 | Přečteno: 1811 |

Hatem Berrezouga

Konvertita jako znamení poslední hodiny. Část. 1

Když jsem psal blog „ Konvertita jako užitečný idiot“ a „Odpadlictví: šaría, temná tvář islámu“ chtěl jsem, aby konečně arabsky mluvící muslimové čelili tomu, co máme napsáno černé na bílém

13.8.2017 v 16:30 | Karma článku: 26.35 | Přečteno: 1417 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Odpadlictví: šaría, temná tvář islámu

Existuje něco jako svoboda vyznání v islámu? Pokud uznáváte šaríu jako součást islámu, tak NEEXISTUJE. Teď budeme odborně a podrobně prozkoumat to, o čem každý muslim buď lže, nebo o tom neví.

4.8.2017 v 19:55 | Karma článku: 37.75 | Přečteno: 3148 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Martin Nosek

Omluva

Dobrý den. Na základě výzvy okresního státního zástupce pana JUDr. Jana Řeháčka zveřejňuji následující omluvu k článku Prošlá kulturní konzerva:

19.9.2017 v 23:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Richard Siemko

Islámský terorismus

Pokud nelhal překlad projevu prezidenta Trumpa v OSN, neváhal vyslovit to, co je leckde mediálně nepřípustné. Jednoznačně označil teroristy, kteří své masové vraždy páchají se zvoláním Alláhu Akbar, jako Islámský terorismus.

19.9.2017 v 18:59 | Karma článku: 24.28 | Přečteno: 597 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Pustošená Amerika hlásí desítky mrtvých, Jižní Asie přes 2100 obětí. Nevyváženost médií.

Hurikány v Americe ukazují nejen sílu přírody, ale především sílu médií. Všechna pozornost je obrácena k západu. O silném monzunu a jeho obětech v jižní Asii se však téměř neinformuje.

19.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 338 | Diskuse

Karel Trčálek

Komu je určena propaganda synka z Poruby?

Podle pamětníků býval prý synek z Poruby celkem vtipným pozorovatelem života. On sám nejlíp ví, proč se dal na propagandu, poněkud směšnou ve své předstírané nevážnosti

19.9.2017 v 18:42 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 720 | Diskuse

Tomáš Gayer

Jasné známky diskriminace

Klíčová slova tohoto miniblogu: kauza, nésti, známka, jasný, diskriminace, střelná zbraň, pouhý, záminka, nepřijetí, škola.

19.9.2017 v 18:15 | Karma článku: 22.84 | Přečteno: 493 | Diskuse
Počet článků 63 Celková karma 36.70 Průměrná čtenost 10625

Jmenuji se Hatem Berrezouga, vystudoval jsem anglickou literaturu v Tunisu a italsko-francouzskou filologii na FFUP v Olomouci. Přišel jsem do Čech v roce 1998, byl jsem aktivní v mezináboženských a mezikulturních debatách. Poté jsem se zabýval IT oblastí a již 10 let provádím turisty v historickém centru Prahy. V současné době se zabývám výukou cizích jazyků.

Kontaktní email: hatemb@seznam.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.